Tisková zpráva Klimatické koalice a Greenpeace
Ve čtvrtek 10. září 2020 schválil výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o 60 % oproti roku 1990. Dosud plánovaná 40 % redukce emisí není dostatečná pro splnění cílů Pařížské dohody. Rychlejší náhrada fosilních zdrojů obnovitelnými už v příští dekádě je také nutným předpokladem toho, aby se Evropská unie mohla do roku 2050 stát klimaticky neutrální, tedy dosáhnout cíle, který členské země včetně České republiky schválily v prosinci 2019.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí schválil nový klimatický cíl v rámci hlasování o návrhu evropského klimatické zákona. Pokud bude tento zákon schválen, stane se důležitým právním předpisem EU se zásadním významem pro řešení současné klimatické krize a plnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Zákon zároveň legislativně ukotví kompatibilitu budoucích politik EU s rychlou transformací ekonomiky nutnou pro zabránění klimatickému rozvratu.
Jan Freidinger z Greenpeace k tomu řekl: „Europoslanci udělali důležitý krok, aby se klimatická politika EU dostala do souladu s vědeckými doporučeními. Bohužel stále máme v EU politiky, jako je premiér Babiš či ministr průmyslu Havlíček, kteří závažnost klimatické krize nepochopili a místo vědeckých doporučení vycházejí vstříc znečišťovatelům a odmítají emise více snižovat.”
Konečné shodě na novém klimatickém cíli mezi všemi členskými státy EU bude předcházet celá řada debat a schvalovacích procesů. Klimatický cíl pro rok 2030 navržený výborem Evropského parlamentu pro životní prostředí nyní musí projít také hlasováním na plenárním zasedání, které se bude konat 5. října. Vlastní návrh klimatického cíle pak 16. září ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyen oznámí také Evropská komise, která se ve svém rozhodnutí bude opírat také o analýzu dopadů opatření nutných pro navržené snížení emisí v daném časovém rámci.
Michaela Pixová z Klimatické koalice k tomu dodává: „Nedávno byla zveřejněná také technická analýza Evropské komise, která hodnotí budoucí finanční náklady vzniklé nedostatečným řešením klimatické krize. Ty zpráva v případě oteplení globálního klimatu o 3°C, k nimž i při důsledném dodržování stávajících nedostatečných závazků směřujeme, odhaduje na 175 miliard EUR ročně. Transformace ke klimatické neutralitě proto představuje nejen příležitost pro oživení ekonomiky zkoušené nynější pandemií, ale vzhledem k rizikům vyplývajícím z dalšího udržování k životnímu prostředí nešetrného hospodářství se evropským státům rozhodně vyplatí.”
Podle zprávy UNEP by udržení globálního oteplení pod úrovní 1,5 °C, a tedy i zabránění katastrofálním následkům a obrovským ekonomickým ztrátám, vyžadovalo snižování emisí všemi zeměmi světa tempem 7,6 % ročně. Takové úsilí by vyžadovalo nejméně 65 % snížení emisí v celé EU do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990. Právě tento klimatický cíl prosazují evropské ekologické organizace, ale také švédská europoslankyně Jytte Guteland z Progresivní aliance socialistů a demokratů, která v evropském parlamentu debaty o klimatickém zákonu vede. Z této perspektivy je tedy i včera schválené 60 % snížení emisí do roku 2030 nedostatečné.
Na výši společného klimatického cíle EU pro rok 2030 se nicméně budou muset shodnout také členské státy. Příští zasedání na úrovni premiérů se koná 15. a 16. října, ale je pravděpodobné, že se debaty o zvýšení klimatických ambic protáhnou až do konce tohoto roku. Lze očekávat, že proti vyšším klimatickým ambicím EU se bude stavět především Česká republika a Polsko. Místopředseda české vlády Karel Havlíček se již několikrát odmítavě vyjádřil k jakémukoliv navyšování klimatických cílů.
Přehled kroků vedoucích k přijetí nového klimatického cíle EU pro rok 2030
- 10. 9. Návrh klimatického cíle výborem Evropského parlamentu pro životní prostředí v rámci hlasování o evropském klimatickém zákonu
- 15. 9. Návrh klimatického cíle Evropskou komisí
- 16. 9. Oficiální oznámení klimatického cíle navrženého EK v rámci projevu o stavu Unie Ursuly von der Leyen a následné zveřejnění analýzy dopadů plnění navýšeného cíle
- 5. 10. hlasování o klimatickém cíli navrženém výborem pro ŽP Evropského parlamentu v rámci plenárního zasedání EP
- 15.-16.10. - jednání Evropské rady na úrovni premiérů členských států - diskuse o klimatickém cíli pro rok 2030
- Říjen až prosinec 2020 - další vyjednávání mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem
- Prosinec 2020 - očekávané schválení nového cíle
Kontakty pro novináře:
Michaela Pixová, Klimatická koalice, 777 145 003,
Jan Freidinger, Greenpeace, 734 620 843,