Většina mladých lidí po celém světě je silně znepokojena změnou klimatu a nedostatečnou reakcí vlád, potvrzuje rozsáhlý výzkum

Většina mladých lidí po celém světě je silně znepokojena změnou klimatu a nedostatečnou reakcí vlád, potvrzuje rozsáhlý výzkum

Přední medicínský časopis The Lancet Planetary Health přináší rozsáhlou studii o psychologických dopadech změny klimatu na mladé lidi ve věku 16-25 let. Většina z deseti tisíc mladých respondentů a respondentek z deseti zemí po celém světě se vývojem souvisejícím se změnou klimatu cítí znepokojena. Výzkum se přitom zaměřil nejen na změnu klimatu jako takovou, ale i na vnímání toho, jak na klimatickou krizi reagují vlády. Zásadní obavy uvedlo 59 % dotázaných. Přinejmenším mírné obavy pak přiznalo celých 84 % mladých lidí, kteří se výzkumu zúčastnili.

Přes 50 % respondentů uvedlo, že v souvislosti se stavem klimatu pociťují smutek, úzkost, hněv, bezmoc a vinu. Více než 45 % dotázaných uvedlo, že pocity související se změnou klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování. 

Průzkum proběhl v deseti zemích na různých kontinentech, konkrétně ve Velké Británii, Finsku, Francii, Spojených státech, v Austrálii, Portugalsku, Brazílii, Indii, Nigérii a na Filipínách. Vůbec nejvyšší míru úzkosti prožívá v této souvislosti mládež na Filipínách. Nejmenší dopad klimatické krize na svou psychiku udávají naopak mladí ve Finsku nebo ve Spojených státech.

Z výzkumu vyplývá i to, že reakci na klimatickou krizi ze strany vlád považují mladí lidé za zcela nedostatečnou. Respondenti výzkumu hodnotili přístup vlád převážně negativně a spíše než pocity uklidnění si s počínáním vlád ve vztahu ke změně klimatu spojují mladí lidé pocity zrady. Nedostatečná politická reakce na probíhající změnu klimatu v mladých lidech po celém světě následně vyvolává úzkost. 

Rozsáhlá studie tak opět smutně dokládá, že klimatická změna se mimo jiné podepisuje i na psychickém zdraví mladé generace. Ta se cítí odsouzena k beznadějné budoucnosti. Nedostatečná řešení na vládní úrovni vnímají mladí jako zradu a selhání nejen ze strany vlád, ale ze strany dospělých obecně. Chornické stresory spjaté s postupující změnou klimatu a nedostatečnou reakcí ze strany politických činitelů budou přitmo na psychické zdraví dětí a mladých lidí dopadat dlouhodobě, a lze očekávat, že i s rostoucí intenzitou. Adekvátní a zodpovědná kolektivní akce vedoucí ke zmírnění změny klimatu se tak čím dál víc ukazuje jako morální povinnost současné generace.

Podrobnosti najdete například zde.


Vytisknout