Místo plynových kotlů tepelná čerpadla a více peněz na ochranu přírody. Ekologické organizace požadují změny v Národním plánu obnovy

Místo plynových kotlů tepelná čerpadla a více peněz na ochranu přírody. Ekologické organizace požadují změny v Národním plánu obnovy

Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.

Přestože Národní plán obnovy prošel od své první verze velkými změnami a mnoho z nich hodnotí ekologické organizace pozitivně, dokument stále vyžaduje zásadní úpravy. Ekologické organizace považují za největší problém nekvalitní opatření na ochranu přírody a krajiny a nízké ambice v boji s klimatickou krizí. Některá opatření, která MPO prezentuje jako zelená, navíc nenaplňují svůj potenciál.

Zásadním požadavkem je vyjmutí 'digitální transformace podniků' a finanční podpora Českomoravské rozvojové a záruční banky. Tyto dva velké dotační tituly “papírově” pomáhají národnímu plánu obnovy dosáhnout na požadované minimum zelených investic. Ve skutečnosti ale jejich přímý vliv na ochranu klimatu není prokazatelný.

Odebrání těchto titulů umožní  investovat téměř 6 miliard do jiných opatření, která budou mít přímý, systémový a dlouhodobý efekt na přechod k udržitelné ekonomice. Ekologické organizace například navrhují do plánu vrátit (během přípravy vyřazenou) položku na obnovu brownfieldů i s původní alokací a významně navýšit prostředky na energetickou renovaci budov.

Větší podporu by si zasloužila tepelná čerpadla, a to na úkor plánovaných plynových kotlů (fosilní zemní plyn patří k významným skleníkovým plynům). Investice do protipovodňových opatření by měly směřovat výhradně na revitalizaci říčních koryt, mokřadů a na výstavbu suchých poldrů. Naopak by neměly putovat na odbahňování rybníků, které významně poškozuje biodiverzitu a jehož význam pro zadržování vody v krajině je zanedbatelný. Hrazení bystřin v lesích a asfaltování lesních cest se také nedají považovat za zelená opatření.

 

Šimon Batík z Centra pro dopravu a energetiku říká:

“Přestože to zpočátku vypadalo, že Národní plán obnovy bude další promarněnou šancí na změnu, nyní se zdá, že je na správné cestě. Po námi navrhovaných úpravách bude z pohledu životního prostředí pro Českou republiku pozitivním přínosem. Za nejproblematičtější považujeme podporu plynových kotlů, nevhodná opatření na ochranu ekosystémů a nedostatečné množství financí na renovace budov. Co bychom naopak vyzdvihli, je podpora železniční sítě, fotovoltaiky a oběhového hospodářství.”

 

Anna Kárníková z Hnutí DUHA říká:

„V Národním plánu obnovy zcela chybí reformní iniciativy, tedy úpravy zákonů a vyhlášek přispívající k ochraně a obnově krajiny. Právě takové závazky by přitom mohly zajistit jeho schválení. Součástí Národního plánu obnovy by měl být závazek k vytvoření Krajinného plánu adaptace na klimatickou změnu v ČR, který by se stal závazným dokumentem pro pozemkové úpravy, a měla by být nastavena podpora pro nadstandardní zajištění ekosystémových funkcí krajiny, jako je například zadržování uhlíku v půdě či vody v krajině. Řadu z těchto návrhů přineslo Ministerstvo životního prostředí, premiér i ministr Toman je ale zcela ignorovali.”

 

Michaela Pixová z Klimatické koalice říká:

“Ačkoliv se Národní plán obnovy může na první pohled jevit jako příznivý pro životní prostředí a klima, některá jeho opatření mohou mít kvůli vágnímu nastavení podmínek podpory nezamýšlené negativní důsledky. Příkladem je vysoký klimatický koeficient přidělený projektům digitalizace, které sice mohou vést k materiálním a energetickým úsporám, ale zároveň také zvýšit efektivitu výroby a tím i nadprodukci. Za součást klimatické agendy jsou považovány i projekty, které ve skutečnosti životnímu prostředí nijak neprospívají, a pouze mu výrazněji neškodí. Má-li plán národní obnovy klimatu skutečně pomoci, mnohá kritéria podpory je nutné rozpracovat mnohem detailněji.”  

 

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu říká:

“Vítáme, že nám MPO umožnilo podat připomínky v rámci meziresortního připomínkového řízení. Věříme, že naše konkrétní zásadní návrhy se do návrhu promítnou. Potřebujeme totiž modernizovat naši ekonomiku a snížit její dopady na klima a přírodu  doopravdy, nejen na papíře.”

 

 

Kontakty pro média:

Šimon Batík, projektový koordinátor CDE, 725732708, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace a Klimatické koalice z 26. dubna 2021.


Vytisknout