Lidské tělo a horko: co nám hrozí a jak se chránit
Proč?
Velké horko, které trvá několik dnů, může poškodit naše zdraví. Kvůli změně klimatu se bohužel vlny horka stávají stále častějším a silnějším jevem. Dobrou zprávou je, že se proti nim můžeme chránit. Přečtěte si, jak na to!
Pro koho je horko nebezpečné?
Horko škodí nám všem. Ale mezi nejohroženější skupiny patří seniorky a senioři, těhotné ženy, malé děti a lidé s některými chronickými chorobami. Zvýšený pozor si také potřebují dávat ti, kdo jsou horku vystaveni více než ostatní: zejména lidé pracující venku, sportovci nebo také lidé s nevyhovujícím bydlením a lidé bez domova.
Ohroženější jsou také všichni, kdo žijí nebo se v horku pohybují sami – ať už jde o osaměle žijící babičku nebo běžce mezi poli. Horko je náročný, krizový stav a je potřeba na něj, pokud možno, nezůstávat sám.
Chronická onemocnění: která jsou v horku riziková a proč?
- Vysoký krevní tlak a srdeční selhání: léky na odvodňování, tzv. diuretika, můžou v horku vést k nežádoucí dehydrataci, protože se zároveň potíme, čímž také ztrácíme vodu. Při dehydrataci nám klesá tlak, proto je důležité si ho pravidelně kontrolovat. Horko navíc představuje velkou zátěž pro srdce a mírně roste riziko infarktu.
- Onemocnění ledvin: ledviny jsou na dehydrataci velmi citlivé, zvláště ty nemocné. Přísun tekutin je proto obzvláště důležitý.
- Duševní onemocnění: schizofrenie mimo jiné narušuje schopnost termoregulace, proto je potřeba si dávat velký pozor na přehřátí a chladit se. Lidé s tímto onemocněním mají vyšší tělesnou teplotu než ostatní. U lidí s depresí v horku stoupá riziko sebevražd.
- Onemocnění plic jako astma a CHOPN: horko dráždí dýchací cesty, roste proto riziko astmatického záchvatu. Kromě toho se ve městech během vln horka zhoršuje kvalita ovzduší. Je důležité užívat svou dlouhodobou medikaci a držet se pokud možno co nejvíc v chladu.
Co se v našem těle v horku děje?
Lidské tělo funguje v úzkém teplotním rozmezí. Už při změně o 2–3 °C vzniká významný problém pro děje, které nás udržují naživu. Proto je důležité bránit se přehřátí. Naše tělo k tomu má dva hlavní způsoby: vyzařování tepla do okolí a pocení.
Vyzařování tepla do okolí funguje podobně jako radiátor. Když je nám horko, zvyšuje se průtok krve kůží. Krev tady funguje jako nosič tepla, který ho z tělesného jádra dopravuje na povrch těla, kde se teplo vyzařuje do okolí. Ochlazená krev se vrací do tělesného jádra, které ochlazuje.
Zvýšení průtoku krve do kůže ale klade větší nároky na srdce. Také se kvůli tomu částečně snižuje zásobování dalších důležitých orgánů, jako jsou ledviny, střeva nebo mozek, kyslíkem a živinami.
Pocení představuje velmi důležitý a efektivní způsob, jak se zbavit přebytečného tepla. Funguje tím lépe, čím nižší je vlhkost vzduchu. Ztrácíme při něm ovšem vodu a minerály, takže roste riziko dehydratace. Zjednodušeně si můžeme představit, že se naše krev zahušťuje a opět se zhoršuje zásobení vnitřních orgánů kyslíkem a dalšími důležitými látkami.
Co může přehřátí způsobit?
- Srdce musí kvůli zvýšenému průtoku krve v kůži pumpovat usilovněji a rychleji a roste riziko infarktu.
- Ledvinám hrozí kvůli sníženému průtoku krve při dehydrataci jejich selhání.
- Mozek trpí dehydratací a ztrátami minerálů, roste riziko jeho otoku, což se projevuje dezorientací a poruchou vědomí.
Zdravé orgány mají větší rezervy než ty nemocné. Navíc je třeba počítat s tím, že když se přes všechno úsilí nedaří zbavit se přebytečného tepla a teplota těla stále stoupá, dochází k poruše základních buněčných procesů v celém organismu.
Jaké jsou známky ohrožení?
Přehřátí se projevuje zvýšenou teplotou, nadměrným pocením nebo při dehydrataci horkou suchou kůží, bolestí hlavy, nevolností, zrychleným pulsem (nad 100 tepů za minutu). Důležité jsou samozřejmě okolnosti, tedy hlavně předchozí pobyt v horkém prostředí. Jako první pomoc je důležité přehřátého člověka zchladit, tzn. dostat ho do stínu nebo chladnější místnosti, odstranit nadbytečné oblečení, do třísel a podpaží můžete dát balíčky ledu nebo třeba mražené zeleniny. Při poruše vědomí a zmatenosti volejte ihned záchranku, přehřátí se může rychle zhoršovat a vést až k úmrtí.
Jak se chránit proti horku?
K naprostému základu, k němuž patří: VYHÝBAT SE HORKU – DOSTATEČNĚ PÍT – CHLADIT SE, přidáváme ještě jednu zásadu: PLÁNOVAT A PŘIPRAVIT SE.
Pojďme se na to podívat podrobněji.
Vyhněte se horku
Ale jak, když je všudypřítomné? Základ představuje nepustit horko domů. Větrejte v noci a brzy ráno, když je venku vzduch chladnější. Pokud musíte větrat přes den, větrejte jen krátce a pokud možno na stinné straně domu.
Zatemněte okna ideálně zvenku, skvěle fungují vnější žaluzie nebo rolety, ale samozřejmě jde o cenově náročnější opatření. Provizorním řešením může být třeba aluminiová fólie nalepená z vnější strany okna. Pokud nemůžete stínit zvenku, zatáhněte aspoň závěsy či rolety uvnitř, i to pomůže. Více o tom, jak upravit byt nebo dům, aby byl proti horku odolnější a lépe se v něm žilo, si můžete přečíst v článku od architekta Jana Mártona.
Pomáhá také teplotu doma nezvyšovat používáním sporáku, trouby nebo jinými elektrickými spotřebiči. Pokud můžete, naplánujte si vaření na ráno, kdy je chladněji a máte šanci nadbytečné teplo ještě vyvětrat. Stejně tak je lepší odložit na chladnější dny například žehlení. V horkých dnech také jezte lehčí jídla, ale samozřejmě nezapomínejte na bílkoviny. Dobrou inspiraci pro jídelníček nabízí středomořská strava.
Do třetice si naplánujte svůj program tak, abyste se během nejteplejších hodin horku vyhnuli i vy sami. Nákupy a pochůzky je lepší vyřídit brzy dopoledne. Předpověď hlásí vlny horka a vy jste objednaní k lékaři na dobu, kdy bude horko největší? Zkuste se přeobjednat. Stejně tak je žádoucí odložit chystanou práci na zahradě nebo plánovaný trénink.
Musíte ven? Stiňte se. Klobouk nebo kšiltovka jsou základ, ještě lepší ale je stínit se slunečníkem či deštníkem. Důležité je také volit lehké, světlé a prodyšné oblečení z přírodních materiálů a obuv, která větrá.
Pijte
Pocení je superschopnost našeho těla, díky které se ochlazujeme, ale zároveň při něm ztrácíme vodu. Proto je nezbytné v horku dostatečně pít. Kolik? To se nedá dost dobře říct, pro každého to bude trochu jiné. Co je hlavní? Pít pravidelně a nečekat na pocit žízně.
Pokud víte, že na pití zapomínáte, může vám pomoci lahev, na které je vidět, kolik jste toho vypili. Některé lahve mají i časové údaje o tom, v kolik hodin máte mít dané množství vypito. Nemusíte nic kupovat, snadno si takovou pomůcku vyrobíte pomocí fixy nebo si můžete nastavit budík.
Co pít? Nejlepším nápojem je obecně voda. Důležité ale zároveň je se zbytečně netrápit něčím, co vám třeba nechutná, protože pak budete mít tendenci pít méně. Můžete si uvařit ovocný či bylinkový čaj a naředit ho chladnou vodou nebo si udělat slabou šťávu. Vynechte ale určitě alkohol.
Velmi dobrým ukazatelem toho, jestli pijeme dost, je to, jak moc močíme. Pokud si „na malou“ odskakujeme výrazně méně než obvykle, měli bychom pít víc. Při velké fyzické námaze v horku totiž můžeme za hodinu vypotit až litr vody.
Léky na vysoký tlak nebo na odvodňování mimo jiné snižují pocit žízně, proto je obzvlášť v horkých dnech důležité si pravidelně měřit tlak, jestli není moc nízký, protože to může být mimo jiné známka toho, že potřebujete víc pít. Pokud máte nemocné srdíčko a od lékaře/ky máte doporučené omezené množství tekutin na den, poraďte se ohledně toho, jak tento režim během horkých dnů upravit.
Chlaďte se
Nejlépe ochlazuje voda. Dejte si přes den vlažnou sprchu (studená by zbytečně zvýšila prokrvení, které by organismus prohřálo), namočte si hlavu nebo si dejte na chvíli nohy „do škopku“. Na nezbytné cesty ven se hodí lahvička s rozprašovačem a vodou, kterou si můžete postříkat obličej a dekolt a ochladit se tak. Při horkých nocích může pomoct si navlhčit pyžamo.
Pomoci může i větrák. Je ale dobré ho používat efektivně – v noci ho umístěte k otevřenému oknu tak, aby pomáhal dovnitř hnát chladný vzduch zvenčí. Můžete před něj také postavit mísu s ledem nebo se studenou vodou, která bude ochlazovat vzduch, jenž pak větrák rozhání po místnosti. Pozor, při teplotách nad 35 °C větrák jen rozhání horký vzduch a k ochlazování už nepomáhá.
Pokud máte přes den doma horko, zvažte přesun do veřejně dostupných klimatizovaných prostor. Možná máte poblíž veřejnou knihovnu, klimatizovaná jsou často i nákupní centra.
Hlídejte se navzájem
Pokud žijete sami a poznali jste se v některé z křehkých skupin, domluvte se s někým z přátel nebo z rodiny na tom, že si budete pravidelně dávat vědět, že jste v pořádku. Pokud naopak máte v rodině nebo mezi přáteli někoho, o kom víte, že ho může vedro ohrozit víc než jiné, ozývejte se mu aspoň jednou denně. Snažte se v předstihu zjistit, jaký má program a zda má zajištěné jídlo, léky apod., a domluvte se na změně plánů včas.
