fbpx
Veřejnost může připomínkovat vznik nové Politiky ochrany klimatu ČR, do 15. května!

Veřejnost může připomínkovat vznik nové Politiky ochrany klimatu ČR, do 15. května!

Česká vláda chystá novou podobu strategického dokumentu Politika ochrany klimatu a veřejnost má nyní možnost zaslat ke vzniku dokumentu své připomínky!

V programovém prohlášení slíbila vláda revizi Politiky ochrany klimatu do konce roku 2023. Dokument je úzce provázán také se vznikem Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP, National Energy and Climate Plan), jehož návrh by měla Česka republika předložit Evropské unii do konce června 2023. Třetí dokument, který s těmito strategiemi úzce souvisí, je nová Státní energetická koncepce. I tu slíbila vláda připravit do konce letošního roku. Vznik všech dokumentů by měl probíhat v úzce součinnosti.    

Ministerstvo životního prostředí, které je zodpovědné za přípravu Politiky ochrany klimatu, otevřelo k aktualizaci tohoto dokumentu veřejnou konzultaci. Vznik dokumentu a případné priority můžete připomínkovat formou tohoto online dotazníku. Je nutné jej vyplnit nejpozději do 15. května 2023.

 

Jak vidí priority pro novou Politiku ochrany klimatu v ČR organizace Klimatické koalice?

Jak vidí priority experti a expertky z nevládních neziskových organizací Klimatické koalice, kteří revizi výše zmíněných dokumentů bedlivě sledují? Přečtěte si, jaké postoje zaujímáme k otázkam veřejné konzultace my:

1. Jaké cíle by podle Vašeho názoru měla aktualizace Politiky obsahovat, včetně cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, 2040 a 2050?

  • ČR by se měla zavázat k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
  • vzhledem k tomu, že některé sektory nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík a zároveň snižovat emise CO2 v sektoru využívání krajiny půdy a lesa 
  • je zásadní také zohlednit celkové množství emisí vypuštěných do doby, než dosáhneme klimatické neutrality - je potrebné stanovit i uhlíkový rozpočet ČR, který by se měl co nejvíce blížit spravedlivému podílu ČR na naplňování cílů Pařížské dohody 
  • ČR by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 (bez LULUCF) 

2. Jaké sektory jsou podle Vašeho názoru nejvýznamnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a aktualizace Politiky by se na ně měla nejvíce soustředit?

  • Výroba a distribuce energie
  • Průmysl a průmyslové procesy
  • Doprava

(Jde o sektory s nejvyšším podílem emisí skleníkových plynů v ČR.)

3. Jaký je Váš názor na roli pohlcování oxidu uhličitého v plnění cílů Politiky, a to jak přirozeného ukládání uhlíku v půdě a biomase, tak i průmyslového zachytávání a ukládání nebo využití uhlíku (CCUS - zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého, BECCS - energetické využití biomasy se zachytáváním a ukládáním, DACCS - přímé zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší s jeho následným uložením)?

  • na prvním místě musí být rychlé a důkladné snížení emisí skleníkových plynů - čím méně emisí do atmosféry vypustíme, tím menšímu tlaku na pohlcování emisí budeme v budoucnu čelit 
  • dle většiny současných scénářů však bude zapotřebí přistoupit k odčerpání uhlíku z atmosféry během tohoto století tak, abychom globální oteplení udrželi co nejblíže cíli 1,5 °C
  • pohlcování uhlíku musí být doplňkem, nikoliv náhradou za snižování emisí
  • důležité je také dbát na opatření prospěšná pro klima i biodiverzitu jako především schopnost půdy a krajiny přirozeně pohlcovat uhlík

4. Jaká specifická témata, opatření a nástroje podle Vás v aktuálně platné Politice ochrany klimatu v ČR nejvíce chybí?

  • klimatický zákon, který jasně stanoví závazky ČR vyplývající z Pařížské dohody a cílů EU, včetně ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050, stejně jako dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
  • výnosy z aukcí povolenek alokované ze 100% na klimatická opatření jak v ČR, tak ve třetích zemích 
  • stanovení cíle ČR pro podíl OZE do roku 2030 na úrovni minimálně 34 % 
  • stanovení ambiciózního národního příspěvku k cíli pro energetickou efektivitu EU do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou
  • podpora nových modelů energetiky a sdílení energie 
  • podpora rozvoje infrastruktury pro zapojování OZE do sítě a posílení přeshraničního propojení pro možnost dovozu elektřiny z OZE v dobách přebytku v okolních zemích
  • vytvoření a implementaci národních pravidel pro započítávání uhlíkových propadů v krajině, které zohledňují zásadní nefunkčnost stávajících mechanismů uhlíkových offsetů
  • nastavení cílů státní podpory výkupů pozemků za účelem ekonomicky efektivního ukládaní uhlíku v krajině formou vyhlášení dodatečných bezzásahových území a zvýšení mitigačního potenciálu otevřené krajiny
  • stanovení zadání pro státní podnik LČR, aby bylo jeho primárním posláním zajistit ve vzájemném souladu ochranu biodivezity a mitigaci změny klimatu
  • nastavit intenzivní opatření pro šetrné revitalizační a renaturační zásahy vedoucí k zadržení vody v krajině

5. Máte nějaké specifické podněty k problematice financování opatření na ochranu klimatu a přechodu k udržitelné ekonomice, včetně priorit pro využití stávajících a případných nových zdrojů prostředků nebo příspěvku ČR k financování klimatických opatření ve třetích zemích?

  • vzhledem k množství evropských prostředků, které nyní Česko má k dispozici, a jejich roztříštěnosti mezi větší počet finančních mechanismů a fondů, by bylo vhodné zpracovat a zveřejnit analýzu, která by přehledně ukázala, na jaké oblasti byla a bude finanční podpora čerpaná
  • měla by být posílena přítomnost finančních instrumentů, které cílí na podporu nízkopříjmových domácností, přičemž je potřeba rozšířit pomoc i na komplexní projekty energetických renovací pro nízkopříjmové domácnosti se zaměření na bytové domy a nájemní bydlení

 


Politika ochrany klimatu v ČR

Již v roce 2017 došlo v České republice k přijetí klíčového strategického dokumentu nazvaného Politika ochrany klimatu (“POK ČR”). Ten vymezuje sadu sektorových i průřezových opatření jak v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptace na probíhající změny - typicky prohlubujícího se sucha. K plnění jednotlivých úkolů jsou zároveň přizvána odpovědná ministerstva v konkrétních termínech. Potud jde o dokument užitečný a s potenciálem zalomit českou emisní křivku směrem dolů a zároveň začít napravovat zvěrstva spáchaná v minulých desetiletích na našich lesích i zemědělské krajině.

Přes existenci dokumentu nebyla ale v minulosti (zejména v době působení předchozí vlády) řada opatření vůbec naplňována, jak v roce 2020 ukázala nezávislá analýza Klimatické koalice a Centra pro dopravu a energetiku. Kromě kvalitního zpracování strategického dokumentu je proto třeba zajišťovat soustavně i plnění vytyčených cílů v praxi.

Letošní aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je příležitostí posílit české plány na ochranu klimatu a ukotvit je v celostátních strategických dokumentech i pro nadcházející roky, které budou pro celosvětové úsilí udržet nárůst globální teploty do roku 2100 na hranici 1,5 stupně Celsia zcela kritické. 


Vytisknout