Česká vláda chystá novou podobu strategického dokumentu Politika ochrany klimatu a veřejnost má nyní možnost zaslat ke vzniku dokumentu své připomínky!
V programovém prohlášení slíbila vláda revizi Politiky ochrany klimatu do konce roku 2023. Dokument je úzce provázán také se vznikem Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP, National Energy and Climate Plan), jehož návrh by měla Česka republika předložit Evropské unii do konce června 2023. Třetí dokument, který s těmito strategiemi úzce souvisí, je nová Státní energetická koncepce. I tu slíbila vláda připravit do konce letošního roku. Vznik všech dokumentů by měl probíhat v úzce součinnosti.
Ministerstvo životního prostředí, které je zodpovědné za přípravu Politiky ochrany klimatu, otevřelo k aktualizaci tohoto dokumentu veřejnou konzultaci. Vznik dokumentu a případné priority můžete připomínkovat formou tohoto online dotazníku. Je nutné jej vyplnit nejpozději do 15. května 2023.
Jak vidí priority pro novou Politiku ochrany klimatu v ČR organizace Klimatické koalice?
Jak vidí priority experti a expertky z nevládních neziskových organizací Klimatické koalice, kteří revizi výše zmíněných dokumentů bedlivě sledují? Přečtěte si, jaké postoje zaujímáme k otázkam veřejné konzultace my:
1. Jaké cíle by podle Vašeho názoru měla aktualizace Politiky obsahovat, včetně cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, 2040 a 2050?
- ČR by se měla zavázat k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
- vzhledem k tomu, že některé sektory nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík a zároveň snižovat emise CO2 v sektoru využívání krajiny půdy a lesa
- je zásadní také zohlednit celkové množství emisí vypuštěných do doby, než dosáhneme klimatické neutrality - je potrebné stanovit i uhlíkový rozpočet ČR, který by se měl co nejvíce blížit spravedlivému podílu ČR na naplňování cílů Pařížské dohody
- ČR by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 (bez LULUCF)
2. Jaké sektory jsou podle Vašeho názoru nejvýznamnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a aktualizace Politiky by se na ně měla nejvíce soustředit?
- Výroba a distribuce energie
- Průmysl a průmyslové procesy
- Doprava
(Jde o sektory s nejvyšším podílem emisí skleníkových plynů v ČR.)
3. Jaký je Váš názor na roli pohlcování oxidu uhličitého v plnění cílů Politiky, a to jak přirozeného ukládání uhlíku v půdě a biomase, tak i průmyslového zachytávání a ukládání nebo využití uhlíku (CCUS - zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého, BECCS - energetické využití biomasy se zachytáváním a ukládáním, DACCS - přímé zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší s jeho následným uložením)?
- na prvním místě musí být rychlé a důkladné snížení emisí skleníkových plynů - čím méně emisí do atmosféry vypustíme, tím menšímu tlaku na pohlcování emisí budeme v budoucnu čelit
- dle většiny současných scénářů však bude zapotřebí přistoupit k odčerpání uhlíku z atmosféry během tohoto století tak, abychom globální oteplení udrželi co nejblíže cíli 1,5 °C
- pohlcování uhlíku musí být doplňkem, nikoliv náhradou za snižování emisí
- důležité je také dbát na opatření prospěšná pro klima i biodiverzitu jako především schopnost půdy a krajiny přirozeně pohlcovat uhlík
4. Jaká specifická témata, opatření a nástroje podle Vás v aktuálně platné Politice ochrany klimatu v ČR nejvíce chybí?
- klimatický zákon, který jasně stanoví závazky ČR vyplývající z Pařížské dohody a cílů EU, včetně ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050, stejně jako dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
- výnosy z aukcí povolenek alokované ze 100% na klimatická opatření jak v ČR, tak ve třetích zemích
- stanovení cíle ČR pro podíl OZE do roku 2030 na úrovni minimálně 34 %
- stanovení ambiciózního národního příspěvku k cíli pro energetickou efektivitu EU do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou
- podpora nových modelů energetiky a sdílení energie
- podpora rozvoje infrastruktury pro zapojování OZE do sítě a posílení přeshraničního propojení pro možnost dovozu elektřiny z OZE v dobách přebytku v okolních zemích
- vytvoření a implementaci národních pravidel pro započítávání uhlíkových propadů v krajině, které zohledňují zásadní nefunkčnost stávajících mechanismů uhlíkových offsetů
- nastavení cílů státní podpory výkupů pozemků za účelem ekonomicky efektivního ukládaní uhlíku v krajině formou vyhlášení dodatečných bezzásahových území a zvýšení mitigačního potenciálu otevřené krajiny
- stanovení zadání pro státní podnik LČR, aby bylo jeho primárním posláním zajistit ve vzájemném souladu ochranu biodivezity a mitigaci změny klimatu
- nastavit intenzivní opatření pro šetrné revitalizační a renaturační zásahy vedoucí k zadržení vody v krajině
5. Máte nějaké specifické podněty k problematice financování opatření na ochranu klimatu a přechodu k udržitelné ekonomice, včetně priorit pro využití stávajících a případných nových zdrojů prostředků nebo příspěvku ČR k financování klimatických opatření ve třetích zemích?
- vzhledem k množství evropských prostředků, které nyní Česko má k dispozici, a jejich roztříštěnosti mezi větší počet finančních mechanismů a fondů, by bylo vhodné zpracovat a zveřejnit analýzu, která by přehledně ukázala, na jaké oblasti byla a bude finanční podpora čerpaná
- měla by být posílena přítomnost finančních instrumentů, které cílí na podporu nízkopříjmových domácností, přičemž je potřeba rozšířit pomoc i na komplexní projekty energetických renovací pro nízkopříjmové domácnosti se zaměření na bytové domy a nájemní bydlení
Politika ochrany klimatu v ČR
Již v roce 2017 došlo v České republice k přijetí klíčového strategického dokumentu nazvaného Politika ochrany klimatu (“POK ČR”). Ten vymezuje sadu sektorových i průřezových opatření jak v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptace na probíhající změny - typicky prohlubujícího se sucha. K plnění jednotlivých úkolů jsou zároveň přizvána odpovědná ministerstva v konkrétních termínech. Potud jde o dokument užitečný a s potenciálem zalomit českou emisní křivku směrem dolů a zároveň začít napravovat zvěrstva spáchaná v minulých desetiletích na našich lesích i zemědělské krajině.
Přes existenci dokumentu nebyla ale v minulosti (zejména v době působení předchozí vlády) řada opatření vůbec naplňována, jak v roce 2020 ukázala nezávislá analýza Klimatické koalice a Centra pro dopravu a energetiku. Kromě kvalitního zpracování strategického dokumentu je proto třeba zajišťovat soustavně i plnění vytyčených cílů v praxi.
Letošní aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je příležitostí posílit české plány na ochranu klimatu a ukotvit je v celostátních strategických dokumentech i pro nadcházející roky, které budou pro celosvětové úsilí udržet nárůst globální teploty do roku 2100 na hranici 1,5 stupně Celsia zcela kritické.